M296.1 - 853 , M296.2 - 852
Provozní nasazení
Depo Praha Libeň horní nádraží
Na přelomu let 1968 a 1969 obdrželo libenské depo z výroby deset motorových vozů řady M296.2. Proběhli technicko bezpečnostní zkoušky stejně jako u řad M286.2 a M296.1, na trati Praha - Kolín, převážně v úseku Pečky - Poříčany. Do provozu přicházeli vozy postupně v lednu a v únoru 1969. Zpočátku jezdily společně s řadou M286.0, kterou postupně nahradily na jajích výkonech do Mostu, Českých Budějovic, Trutnova, Bakova nad Jizerou, Turnova, Čerčan a Dobříše. K těmto ramenům přibyly ještě některé osobní vlaky po "Hrbaté" z Prahy a do Bystřice u Benešova.
Po dodávce druhé série řady M296.1 je postupně nahradily vozy M296.1001 - 010 z první dodávky a v letech 1970 a 1971 byla celá řada předána do Českých Budějovic, Hradce Králové, Tábora a Trutnova.
K přechodnému návratu této řady došlo až o dvacet let později. V roce 1991 převzalo depo Libeň z Hradce Králové motorový vůz 852.006. Tento vůz byl po havárii naftového motoru v červnu 1987 odstaven z provozu a některé díly použity pro jiné vozy. Poté byl převezen do strojové stanice Chlumec nad Cidlinou a navržen na zrušení. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku čtyřnápravových motorových vozů byl však předán do Libně a po MH opravě zprovozněn. Později jej doplnil ještě 852.001.
Vzhledem k snížení turnusové potřeby od grafikonu 198/1999 a převedením vozby osobních vlaků na trati Hradec Králové - Jičín - Turnov z lokomotiv řady 714 do motorových vozů řady 852, resp. 853 byly oba vozy řady předány do Hradce Králové.
Depo Praha Libeň obdrželo celou první sérii motorových vozů řady M296.1 s určením pro vozbu mezinárodních rychlíků "VINDOBONA". Prvních osm vozů bylo převzato od konce března do konce dubna 1969. Po absolvování technicko-bezpečnostních zkoušek počátkem května bývaly tyto nové vozy nasazovány na mostecké rychlíky. Na všech vozech série, ale musely být na základě výsledku první etapy brzdových zkoušek před nasazením do mezinárodního provozu provedeny úpravy na brzdovém zařízení. Poslední dva vozy M296.1009 a 010 byly proto převzaty až v červenci.
K nasazení motorových souprav ČSD na "Vindobonu" došlo až od 1.8.1969. Vzhledem k tomu, že turnusová potřeba činila čtyři stroje a k dispozici musely být nepřetržitě dva vozy záložní, zasáhla řada M296.1 pravidelně do vnitrostátní dopravy až po dodání vozů druhé série na podzim následujícího roku. Nahradila pak nejen řadu M296.2, ale i dvojice motorových vozů řady M262.0 na osobních vlacích ze Smíchova do Karlštejna a občas se objevila i na rychlících R91/92 z Prahy do Horažďovic předměstí. Nárůst počtu motorových vozů řady M296.1 umožnil od GVD 1971/72 zavedení nových rychlíků MR189 Praha střed - Ústí nad Labem-západ - Karlovy Vary a MR140 Karlovy Vary - Žatec - Praha hl.n.
K dalšímu rozšíření výkonů v rychlíkové dopravě došlo od GVD1972/73 v souvislosti s ukončením vozby "Vindobony", kterou od tohoto GVD začala vozit DR motorovými jednotkami řady 175. Uvolněné vozy začaly dopravovat nový pár rychlíků MR223/224 a 222/219 z Prahy do Broumova, odkud rychlík do Svobody nad Úpou odvezla trutnovská "dvojka" řady 434.2. S výměnou výkonů a především do motorových vozů řady M296.1 došlo i k změně vozby a vlak se dělil v Turnově do Liberce a Tanvaldu. Spojení do Svobody na Úpou zajišťovaly nově motorové rychlíky MR1145/1144 zaváděné v sobotu a v neděli v letní a zimní sezóně a vedeném přes Chlumec nad Cidlinou a Ostroměř. Během platnosti tohoto grafikonu přešly do klasické soupravy vedené libeňskou lokomotivou řady T478.1 výkony na osobních vlacích do Turnova.
V druhé polovině sedmdesátých let nahrazovala řada M296.1. z důvodu velkého správkového stavu motorové vozy pro prohlídku trakčního vedení a zajišťovala dopravu měřicího vozu trakčního vedení.
Od grafikonu 1982/1983 přestaly v souvislosti se změnou koncepce rychlíkové dopravy mezi Prahou a Chomutovem vozit rychlíky do Mostu, které přešly do klasických souprav vedených lokomotivami řady T478.3, nově se však dostaly na žateckou trať, a to jednak v čele spěšných vlaků, jednak bylo vytvořeno nové spojení dvěma páry zrychlených vlaků mezi Prahou a Kladnem-Ostrovcem, později prodloužené až do Kladna-Dubí.
Od dalšího jízdního řádu byla vozební ramena rozšířena do Hrádku nad Nisou (MOs 6223/6205), kam s libeňskými vozy jezdily liberečtí strojvedoucí v přestávce mezi spěšnými vlaky z Prahy.
O rok později jezdil v pátek motorový vůz od rychlíku "Krakonoš" do Adršpachu a přibyl výkon na spěšném vlaku do Sokolova a osobní vlak z Berouna do Zdic.
V osmdesátých letech se uvažovalo o zlepšení železničního spojení Prahy a Harrachovem. V červenci a v září 1989 proběhly adhezní zkoušky motorových vozů řady 853 na trati Tanvald - Harrachov, kde jsou v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem dva ozubnicové úseky se stoupáním až 58°%. Nejdříve dne 8.července byl na vlacích 16308/16309 nasazen vůz 853.030 s lokomotivou 743.010. Ve dnech 22. a 23.července se zkoušela souprava sestavená z motorových vozů 853.006 a 008 a dvou přípojných vozů řady Bnp. 23.září 1989 byl ke zkouškám přistaven vůz 853.032. U kořenovské zastávky se však zjistilo, že při opotřebení dvojkolí na minimální průměr dochází ke kolizi brzdové rozpory s ozubnicí. Je škoda, že tento problém nebyl řešen úpravou brzdových rozpor a zkoušky byly ukončeny.
Se zahájením platnosti GVD 1989/90 se vozy vrátily znovu na rychlíky přes Louny, kde setrvaly následujících deset let.
K větší změně došlo od jízdního řádu 1992/93, kdy došlo k zásadní změně koncepce osobních dopravy na "buštěhradce". Za hlavní směr byl po mnoha letech opět zvolen Rakovník. Spěšné a některé osobní vlaky odsazovaly libeňské vozy řady 853. V tomto období došlo k nárůstu turnusové potřeby z dlouholetého průměru 12 až 13 vozů až na sedmnáct strojů.
V souvislosti s převedením rychlíků Praha - Karlovy Vary do libeňských motorových vozů personálně obsazovaných strojvedoucími depa Chomutov se tato řada objevila i na rychlících z Chomutova do Plzně. Zde byla o rok později vystřídána nově řadou 843.
Poslední významnější změnou je září 1996 vozba rychlíků R990/991 do Sušice, na kterém jezdí v období mimo letní sezónu, a od roku 1999 opět zajíždějí do Sokolova.
Depo Hradec Králové (DKV Česká Třebová)
Ke konci prosince 1968 obdrželo depo Hradec Králové z výroby první čtyři motorové vozy M296.2004-006 a 009, které vykonání technicko-bezpečnostních zkoušek ŽZO zařadilo počátkem ledna do provozu. Ještě v témže měsíci přišli M296.2009, 010, 013 a 014. Nové motorové vozy nahradily nejdříve starší řadu M262.0 na rychlících MR 221/220 na rameni Praha - Hradec Králové - Letohrad s pokračováním jako osobní vlak do Hanušovic a dále vozily motorové rychlíky do Havlíčkova Brodu a Jihlavy. Mezi obraty na těchto výkonech zajížděli se strojvedoucími PLD Havlíčkův Brod také po lokálce do Humpolce.
Smutný osud postihl vůz M296.2014, do jehož boku najel po necelých dvou měsících provozu dne 25.března 1969 při průjezdu žst. Praha Vysočany posunující díl. Bočnice skříně byla těžce poškozena, vůz byl převezen do depa Libeň, rozebrán na náhradní díly a 4.února následujícího roku zrušen.
V grafikonu 1969/70 byly motorové vozy zařazeny v pětidenním turnuse na rychlících a také se začaly objevovat na spešných a osobních vlacích přes Starou Paku do Liberce a spolu s řadou M286.0 jezdily také přes Jičín do Turnova.
V listopadu a prosinci depo převzalo ve studénce nové vozy řady M296.1 inv.š. 015, 016 a 023 - 025, které zařadilo do rychlíkové skupiny M01. Uvolněné vozy řady M296.2 přešly na osobní, případně spěšné vlaky a umožnily tak předání všech vozů řady M286.0 na Moravu a Slovensko.
Vzhledem k dokončení elektrizace úseku Praha Vysočany - Lysá nad Labem v roce 1976 přešly hradecké motorové rychlíky do elektrické trakce. Os grafikonu 1976/77 byly v depu čtyři turnusové skupiny . První pro pět vozů M296.1, obsahovala vlaky do Jihlavy, Týniště nad Orlicí, Turnova a Liberce přes Starou Paku i Jičín a na doplnění osobní vlaky z Havlíčkova Brodu do Humpolce. Další tři vozy řady M296.2 zajišťovaly vozbu na ramenech do Turnova a Liberce a zajížděly na lokálky do Rokytnice v Orlických horách a Solnice, va vozy vozily osobní vlaky do Turnova přes Jičín a do Velkého Oseka. Poslední, jednočlenná skupina obsahovala nedělní vlak z Hradce Králové do Rokytnice v Orlických horách. Vzhledem k tomu, že depo mělo k dispozici stále pouze pět vozů M296.1, téměř trvale v první skupině zaskakovaly motorové vozy M296.2. Rozšíření jejich počtu došlo v roce 1982 v souvislosti s ukončením provozu řady M296.2 v Českých Budějovicích.
Jinak nasazování vozů nedoznávalo prakticky celých deset let podstatných změn. Grafikon 1986/87 byl posledním, kdy hradecké vozy jezdily do Humpolce a následující dva roky pak vozily jeden pár rychlíků až do Znojma. Od GVD 1989/90 však již zajížděly pouze do Havlíčkova Brodu.
Nově však začala řada M296.2 zajišťovat se strojvedoucími depa Liberec jeden pár vlaků z Liberce do Tanvaldu. V období platnosti jízdního řádu 1990/91 byly všechny výkony pro motorové vozy M296.2 soustředěny do jediné osmidenní turnusové skupiny. Od grafikonu 1992/893 začaly jezdit opět až do Jihlavy a výkony byly rozděleny do tří skupin (Jihlava - Liberec - Tanvald, Hradec Králové - Jičín - Liberec a Liberec - Jaroměř), následující rok však byla vytvořena do Havlíčkova Brodu , Liberce, a Doubleb nad Orlicí a jeden vůz zajišťoval výkony mezi Jaroměří a Libercem.
Od GVD 1999/2000 zajíždějí hradecké vozy kromě tradičních výkonů s dvěma páry osobních vlaků nově z Týniště nad Orlicí do Meziměstí.
Poslední hradecké vozy 852 a 853 zajišťovali provoz na trati Hradec Králové - Jičín - Turnov v grafikonu 2004/05 již s motorovými vozy řady 854. Jednalo se o vozy 852.001, 006, 009 a 853.012, 021, 027, 025.
Depo Trutnov (DKV Liberec)
Po příchodu nových vozů řad M296.1 na přelomu let 1970/71 byly M286.0 zařazeny letmo a když o půl roku později převzalo depo Trutnov z Pray Libně uvolněné vozy M296.2, přešly všechny do Brna Maloměřic a Olomouce. Na konci roku 1970 převzali trutnovští ve Studénce čtyři motorové vozy M296.1017 - 020. Vzápětí je následovala ještě inv.č. 028 - 031. nové vozy byly nasazeny na ramenech Trutnov - Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou a Svoboda nad Úpou - Trutnov - Hradec Králové, kde nahradily parní lokomotivy řady 464.0 a také motorové vozy M286.0.
Záhy, již po měsíci provozu, došlo k výměně s libeňským depem za rovněž nové vozy ivn.č. M296.1010 - 014, protože vozy M296.1026 - 035 měly již z výroby přípravu pro montáž zařízení ARR, s jehož využitím v provozu se v Libni počítalo.
Od grafikonu 1972/73 začaly zajíždět trutnovské motorové vozy až do Prahy s Broumovem přesměrováním přímých vozů od R219 z Prahy do Trutnova přes Teplice nad Metují (vlak R/Os 223), v opačném směru šlo o spojení zcela nové. Nepříznivý vliv úvratě v Meziměstí odstranilo právě převedení vozby do motorové soupravy s libeňskými vozy řady M296.1. Jelikož druhá část vlaku R219 pokračovala z Hradce Králové přímo do Trutnova jako Sp227 vedený lokomotivou řady 556.0, musela být tedy i ona převedena do motorové soupravy ve složení M296.1+Aam+5Bam+M296.1 jako vlak MOs 1581/1582. V úseku Praha - Hradec Králové tak oběma směry jezdil nejdelší motorový vlak v historii ČSD v úctyhodné sestavě čtyř motorových vozů M296.1 a osmi vozů přípojných. Pozoruhodné bylo spojení všech čtyř motorových vozů na mnoha členné řízení. Po spojení obou dílů v Hradci Králové se zkoušely čtyři otáčkové stupně a řazení směru, s ohledem na dovolený počet náprav ve vlaku bylo nutné propojit hlavní vzduchojemy motorových vozů obou dílů napájecím potrubím. "Ropovod", jak byl někdy MR219/222 od příštího řádu přečíslovaný na MR757/756, přezdíván, jezdil do konce grafikonu 1975/76.
Po dodávce posledních vozů M296.1, předalo depo Praha Libeň všechny své motorové vozy M296.2. Z nich depo Trutnova převzalo vozy M296.2007, 008, 011, 015 a 017, které umožnily předat řadu M286.0 do Maloměřic a Olomouce.
V červenci 1982 rozšířily počet ještě vozy převzaté z Českých Budějovic, a to včetně vozidel navržených na zrušení. Tyto vozy v Trutnově přezdívané "budvarky", pomohly odstranit několik let trvající rozdíl mezi pracovním stavem a turnusovou potřebou. Inventární stav se předtím totiž snížil vyřazením vozů M296.2008, které byl rozebrán na náhradní díly a M296.1011 poškozeného požárem 2.června 1982 na osobním vlaku 15 450 mezi Českou Skalicí a Starkočí.
Turnusováno bývalo většinou osm vozům a to buď v jedné či dvo smíšených turnusových skupinách pro obě řady M2961 a 2 (853 a 852). V určitých obdobích zajížděly s některými osobními vlaky též do Jaroměř do Dvora Králově nad Labem a po spojce ze Starkoče do Václavic.
Vozební ramena trutnovských vozů jinak zůstala a v zásadě nebyla změněna s vyjímkou trati do Svodoby nad Úpou, kde České dráhy od září 1997 zastavily osobní dopravu.
v GVD 1998/99 vozily v jedné turnusové skupině o osmi dnech rameno Jaroměř - Trutnov - Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou.
Depo České Budějovice
Do budějovického depa přišlo přímo z výroby posledních osm motorových vozů řady M296.2, které byly zařazeny do provozu od března 1969 na rychlících do Brna a Děčína. Technicko-bezpečnostní zkoušky se prováděly v traťovém úseku Protivín - Strakonice. Zpočátku jezdily s vozy řady Balm-k, teprve v následujícím roce obdržela domovská stanice České Budějovice rovněž přímo z výroby vozy řady Baim. Do dopravy osobních vlaků zasáhla řada M296.2 na trati do Českých Velenic místo motorových vozů M262.0, z nichž některé z nich poté přešly do PLD Tábor, aby tam nahradily parní lokomotivy řady 354.1.
Od GVD 1970/71 byl "mostecký rychlík" MR187/188 přesměrován z Mostu do Chomutova. Jako naprostá novinka se však na tomto vlaku objevil restaurační vůz řady BRam z domovské stanice Most, který zde jezdil následujících dvacet let až do zrušení střediska JLV Most. Od GVD 1972/73 byl vždy v letním období "mostecký rychlík" posílen a veden lokomotivou řady T478.1 v řazení Dsd+Bram+3xBaim. Od grafikonu 1975/76 přešel tento vlak do klasické soupravy a jeho vozbu převzaly lokomotivy řaty T478.1 z depa Zdice.
V roce 1976 se nově řada M296.2 objevila na osobních vlacích i do Horního Dvořiště a Kájova. v letní sezóně zajížděla o víkendech až do Nové Pece.
Od Následujícího grafikonu přešel "Junák" do klasické soupravy. V Českých Budějovicích byly nadále dvě turnusové skupiny, přičemž první zahrnovala rychlíky do Brna a osobní vlaky do Českých Velenic a Kájova a druhá osobní vlaky do českých Velenic , Horního Dvořiště a Kájova. Na konci sedmdesátých let se však technický stav vozů M296.2 v depu zhoršil natolik, že nebylo možné často pokrývat ani turnusovou potřebu a provozní vozy se přednostně vystavovaly na brněnské rychlíky. Na tomto výkonu došlo navíc 21.listopadu 1979 ke střetnutí M296.2020 a 021 s nákladním vlakem v žst. Popelín. Motorový vůz M 296.2021 byl zrušen a sešrotován. druhý převeden do neprovozního stavu a později rovněž zrušen.21.11.1979 srazila s nákladním vlakem v Železniční stanici Popelín.
Brněnské rychlíky přešly od GVD 1980/81 rovněž do klasických souprav a v Budějovicích zůstala jediná čtyřdenní turnusová skupina, která obsahovala osobní vlaky do Hroního Dvořiště, Kájova, Český Velenic, a z Velenic do Třeboně. S táborskými četami vozily ještě vlaky z Tábora do Horní Cerekve a také z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic, kde převzaly vozbu místo klasických souprav vedených lokomotivami ř.T466.0. Technický stav vozů se však nadále zhoršoval a k tomu ještě v roce 1981 byl zrušen vůz M296.2024 po násilném poškození při střetnutí s nákladními vozy, které neuvolnily námezník v žst. Kaplice. Často musely tedy zaskakovat lokomotivy řad T466.0, T669.0, 1 a dokonce motorové vozy řady M131.1.
Od následujícího grafikonu proto klesl počet turnusových vozů na tři, které jezdily pouze do Českých Velenic a Horního Dvořiště, Grafikon 1982/83 byl pro řadu M296.2 poslední. V turnuse zůstal jediný vůz na Velenice trati zajíždějící s párem vlaků 18027/26 do rakouského Gmündu.
Po dodávce nových vozů M152.0 opustila řada M296.2 v červenci 1982 jižních Čechy a všechny vozy včetně neprovozních byly předány do dep Hradec Králové a Trutnov.
Pobočné lokomotivní depo Tábor
Nejmenší služebnou, ve které byly vozy M296.2 turnusově nasazovány, bylo pobočné depo Tábor. Od zahájení platnosti GVD 1970/71 obdržel Tábor z hlavního depa České Budějovice první dva vozy M296.2024 a 025 s určením pro vozbu motorového rychlíku MR 130/131 z Plzně přes Písek, Tábor, Jihlavu a Třebíč do Brna. Tento rychlík známý také pod přezdívkou "Junák", dopravovaly do té doby plzeňské motorové vozy řady M262.0 s vozy Balm-k z domovské stanice Plzeň. Jelikož nově dodávané vozy baim nebyly dosud k dispozici, jezdily zpočátku tyto rychlíky v řazení M296.2 + 3 Balm-k + M296.2. Výkon by zařazen do samostatné turnusové skupiny pro dva vozy. Provozní ošetření prováděli strojvedoucí v Plzni, nafta se zbrojila v Horních Heršpicích.
V červnci přišel z hlavního depa českých Budějovicích třetí, letmý motorový vůz M296.2023, pro nejž byl vytvořen od 7.července téhož roku samostatný oběh, zahrnující osobní vlaky MOs 1006/1015/1009 na rameni Tábor - Horní Cerekev. Místo lichých vlaků prováděl vůz podle potřeby vystřídání v rychlíkové Skupině na vlaku MR131 během pobytu v Táboře.
V březnu 1971 přišly do Tábora další dva motorové vozy: M296.2002 z depa Praha Libeň h.n. a M 296.2016 přímo z periodické opravy v dílně Šumperk. Oba nahradily na rameni Ražice - Tábor - Horní Cerekev - Jihlava řadu M262.0 na vlacích MOs 1021/1103/1102/1024/1009/1010 v samostatné dvoudenní turnusové skupině. Provozní ošetření prováděli strojvedoucí v Jihlavě a Horní Cerekvi. Motorový vůz M296.2023 byl zařazen letmo.
Od 1.ledna 1972 byl osobní turnus upraven vypuštěním vlaků 1102/1124 a na přechodnou dobu posílil stav od 1.června vůz M296.2022 z hlavního depa.
Od 29.září 1974 obsazovalo depo Tábor rychlíkovou skupinu, nově označenou M 41, pouze personálně a motorové vozy byly zařazeny do společného oběhu depa České Budějovice (směnné obsazení). V Táboře se tak vystřídaly ještě vozy M296.2018-021.
V GVD 1975/76 začaly zajíždět vozy M296.2002 a 016 z turnusové skupiny M 42 na vlacích MOs 8404/8409 i do Ražic. Výměnou těchto vozů za budějovické M262.0 v květnu 1977 a převedením plzeňského rychlíku do klasické soupravy historie provozu řady M296.2 v pobočném lokomotivním depu Tábor končí.
GVD 2004/05
GVD 2004/05 byl poslední v kterém byly zaturnusovány motorové vozy na pravidelné výkony ve dvou Turnusech DKV Česká Třebová.
První turnus 825 v PJ Hradec Králové psaný pro motorové vozy 852, v němž pro tento rok byly zaturnusovány 4 vozy (852.001, 009 a 853.012, 025) letmo pak vůz 852.006 (přistaven na rekonstrukci v průběhu roku 2005) a 853.021. Jejichž oběh byl namalován na hlavně na tratě 041 a 061. Vesměs osobní vlaky z Hradce Králové do Jičína a Turnova a následně dva páry Spěšných vlaků Sp1940 / Sp1941. Sp1940 Turnov - Jičín - Nymburk a Sp1941 Nymburk - Jičín - Turnov. Druhý pár Spěšného vlaku Sp1942 / Sp1943. Sp1942 Turnov - Jičín - Nymburk a Sp1943 Nymburk - Jičín. V Pracovní dny zajížděly vozy na trať 030 z Turnova do Košťálova pak od změny až do Libštátu a zpět na osobních vlacích Os5431 / Os5430.
Druhý turnus 884 v PJ Trutnov, v kterém byly zaturnusovány 3 vozy (852.022, 853.002, 027), do které často zasahovaly již vozy řady 854 hlavně za vůz 852.022, který byl v dubnu 2005 připraven a později odeslán na rekonstrukci do Pars DMN. Tyto vozy v třídenním turnuse zajišťovaly provoz osobních vlaků na trati 032 a osobních a spěšných vlaků na trati 026, 040. Provoz na trati 032 činil 4 páry osobních vlaků Os15411/Os15414, Os15407/Os15410, Os15415 v + a 15417 v X,6 / Os15418 a vlak 15421/15400. Na trať 026 vozy zasáhly jak na osobních tak na spěšných vlacích v neděli Sp1753/Sp1752 z Václavic do Týniště na Orlicí a zpět. Osobní a spěšné vlaky na trati 026 vozily motorové vozy z Trutnova do Náchoda přes tratě 032 a 033 jako Sp1785, Z Náchoda se vlak vracel do Václavic na Sp1755 a vozil osobní vlaky na rameni tratě 033 Václavice - Starkoč, pak následoval Spěšný vlak Sp1754 z Václavic až do Broumova. Odkud se vlak vracel jako osobní vlak do Meziměstí Os25171 a dále pár osobních vlaků do Náchoda Os5175/Os5172 a vlak Os5172 z Meziměstí do Opočna pod Orlickými horami. Druhý den následoval vlak z Náchoda do Meziměstí Os5160 na vlak z Meziměstí do Starkoče Os5163, odkud se vrátil do Náchoda na vlaku Os15104, Vlak opouštěl trať na Spěšném vlaku 1780 z Náchoda do Trutnova. Na trať 040 vozy vyjížděly na Spěšné a Osobní vlaky, na vlaku Os5702 z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou a zpět na Sp1865 další vlaky pak v sobotu Sp1866 a v neděli Sp1868 z Trutnova do Chlumce v pracovní dny na vlaku Os5706 vůz se pak vracel do staré Paky s Vlakem Os5743. Další den vůz jel zpět do Chlumce nad Cidlinou na vlaku Os5740 a vykonal pár osobního vlaku z Chlumce do Nového Bydžova Os5751/Os5750. Zpět do Trutnova se vůz vrátil na osobním vlaku Os5703.
V dalším GVD byly vozy nasazeny vyjmečně na některé vlaky, již neměly svoji turnusovou skupinu, jednalo se o vozy 853.025 a 021, které přesunuly z PJ Hradec Králové do PJ Trutnov, vozy se taky objevily na rameni Trutnov - Hradec Králové - Turnov na spěšných a osobních vlacích. Po odchodu těchto řad na rekonstrukci tento provoz zařizují pouze vozy 854.
Zdroj dat : Motorové vozy řad 850 až 854 ( Jaromír Bittner )
foto : paolo3, Michal Kuty, Milan Kuty, Michal Pulzer, Pajez, Petr Vaněk
Zpět na hlavní stránku
Zpět do menu